Palivové dřevo


Zpracováváme pouze kvalitní palivové dříví od prověřených dodavatelů.




VÝKUP A PRODEJ PALET DOČASNĚ POZASTAVEN!!!


V nabídce máme nejžádanější druhy dřevin.

V kategorii tvrdé jsou to: dub, habr, buk, akát, javor, jasan, třešeň, bříza.

V kategorii měkké jsou to: borovice, smrk, lípa, olše, topol.

Na přání zákazníka jsme pak schopni dodat i jiné druhy dřevin.

Dříví je rozštípané na délku polena 33 cm nebo 50 cm a narovnané do dřevěných beden o rozměru 1m3 a uskladněno, nebo rovnou do kontejneru ve kterém se pak veze k zákazníkovi.

Dále prodáváme neštípané špalky 33 cm nebo 50 cm nebo 1m neštíp. polena, 2m a 4m délky (tyto rozměry přepravujeme lesnickými vozy). Kompletní nabídka služeb i s cenami v sekci

>>>>>>>> Ceník dřeva <<<<<<<<

Více po tel. 774 44 22 26


PRM a PRMS

prm je dřevo skládané do prostoru 1m x 1m x 1m

prms je dřevo volně sypané do prostoru 1m x 1m x 1m

1 prm = 1,6 prms


Čím dál víc lidí se v současné době začíná vracet k tradičnímu topení dřevem. Příčinami tohoto trendu jsou vzrůstající ceny za plyn a elektrickou energii a zvýšený zájem o ochranu životního prostředí. Dřevo se totiž řadí mezi obnovitelné zdroje a při jeho spalování neuniká do ovzduší takové množství škodlivých látek jako například při spalování uhlí v tepelných elektrárnách, ze kterých odebíráme elektrickou energii.

palivové dřevoTopení palivovým dřevem je určeno pro ty, kteří myslí ekonomicky. Dřevo je levné a zároveň dostatečně výhřevné, takže za dobrou cenu získáte tolik tepla, kolik potřebujete. Nespornou výhodou návratu k topení dřevem jsou nízké provozní náklady. Roční spotřeba dřeva závisí na kvalitě zateplení domu a jeho ploše a činí přibližně 13 - 25 prm (prostorových metrů). Pro krbová kamna či dřevokotle je vhodné dřevo z dubu, habru, buku, jasanu, javoru či břízy, protože má vyšší hustotu a déle hoří, smrkové dřevo hezky praská, vydá jednorázově víc energie, ale zase velmi rychle shoří.

Obecně platí, že tvrdé dřevo hoří pomalu a dlouho žhne, měkké dřevo naopak rychle vzplane a rychle ztratí žhavé uhlíky. Proto je také tvrdé dřevo dražší a žádanější. Měkkého spotřebujeme víc. Dřevo je dobré nakoupit na jaře, rozštípat a nechat aspoň do podzimu na vzduchu vyschnout. Ideální je spočítat si průměrnou roční spotřebu dřeva a nakoupit dřevo do zásoby na dva až tři roky. Získáme tak kvalitní dřevo a ušetříme i nemalé finanční náklady, protože vyschlé dřevo déle hoří.


Topení dřevem zažívá opět renesanci

Vytápění dřevem zažívá v současné době renesanci. Týká se to nejen malých měst, vesnic, odlehlejších usedlostí, chalup a samot. Důvodem je především cena. Topení dřevem vychází (podle druhu použitého topného zařízení) například oproti plynu až o 50 % levněji a z dlouhodobého hlediska se jeví jako nejrentabilnější. Plynová přípojka není všude a její zavedení nemusí být zrovna nejlevnější.V době, kdy se hledají alternativní zdroje energie, dotace plynou do fotovoltaiky nebo na tepelná čerpadla, by se mohlo zdát, že klasické dřevo jako hlavní zdroj energie pro topení je jen přežitkem nebo romantickou specialitou pro rekreační chaty a chalupy. Jenže právě vývoj směřující k šetření energiemi a ke snaze využívat obnovitelné zdroje energie dává dřevu nové šance.

Využití dřeva pro vytápění spojuje – jak je to obvyklé – různé výhody i nevýhody. Při rozhodování o případné volbě tohoto obnovitelného zdroje energie je proto nutné zvážit všechna podstatná pro i proti.
Hlavním problémem, který určuje výhodnost a vhodnost topení dřevem je jeho dostupnost a možnosti skladování. Je jasné, že pokud nemáme zásobu topného dřeva kde uskladnit, anebo by jeho doprava představovala velké obtíže a náklady, nemá smysl dál v úvahách pokračovat. Tím je také vymezena oblast „použití“ – bude jí venkov nebo příměstské lokality, kde je dřevo snadno v dosahu. Od nákladů pak můžeme odečíst např. možnost, že se na zpracování topného dřeva nebo jeho dopravě budeme sami podílet.

U dřeva jako topiva musíme počítat s určitými specifiky. Již byla zmíněna nutnost skladování zásob dřeva. Musíme tedy počítat s vyčleněním části pozemku nebo hospodářských budov pro tento účel. Místo musí zaručovat to, že dřevo nebude vystaveno dešti apod. Vlhkost totiž podstatně ovlivňuje jeho výhřevnost a tím účinnost topení. Při topení a práci s přípravou dřeva je nutno dodržovat několik zásad.

Aby bylo čím topit celou zimu, je třeba myslet na přípravu dřeva dopředu. Nejvhodnější je tvrdé dřevo dubu a buku, které dlouho hoří, velmi výhřevná je také borovice. Vhodná je i bříza, především do otevřených ohnišť, protože neprská a nevystřeluje. Použít je možné i lisované pilinové brikety, které dlouho vydrží. Záleží vždy na typu kamen, krbu nebo krbové vložky.

Aby nám na dřevo nepršelo a přitom bylo na vzduchu a mohlo pozvolna schnout, můžeme mu vyrobit přístřešek. Stříška by měla přesahovat a být dostatečně sespádovaná, aby bylo dřevo i při větším dešti nebo sněhu dostatečně chráněno.

Teplo v celém rodinném domku nám mohou zajistit kromě krbů a kamen výkonné zplynovací kotle na dřevo, s účinností až 85 %, což jej při nižší ceně staví do konkurenceschopné pozice s fosilními palivy Jejich předností je, že nejsou co do výběru paliva moc vybíravé a spotřebují ho téměř dokonale. Díky vysoké využitelnosti dřeva postačí vynést popelník zplyňovacích kotlů jednou až dvakrát za týden. K lokálnímu topení jsou vhodná dvouplášťové teplovzdušné typy kamen s možností rozvodu teplého vzduchu i do dalších místností. Nabízí se také kamna typu bullerjan (kanadská kamna), jejichž výhodou je především možnost spalovat i velké kusy dřeva. Kamna i krbové vložky lze také kombinovat s výměníkem teplé vody a částečně tak suplovat ústřední topení.
Výhodou kamen oproti kotlům je nižší cena, jednoduchá údržba a obsluha přímo v obytné části domu.

Srovnávací odhady uvádějí, že tuna suchého dřeva energeticky odpovídá zhruba půl tuně koksu, 350 kg nebo 352 kg butanu.

Kromě dodávek z běžných lesů se v současnosti rozšiřuje pěstování energetických, rychle rostoucích dřevin – např. japonský topol, vrby. Odhaduje se, že roční spotřebu energie na topení ve venkovském rodinném domě pokryje dřevo z jednoho hektaru takové dřeviny, sklízet je možné jednou za dva až osm let.

Zdeněk Šára

www.drevopal.cz